Světová ekonomika potřebuje otevřenost více než kdy jindy

Světová ekonomika potřebuje otevřenost více než kdy jindy

Globalizace vedla k obrovskému nárůstu blahobytu, který bychom neměli bezdůvodně ohrožovat. Kdo nyní volá po izolaci, nechápe zranitelnost dosažených výsledků.

Koronakrize je nevítaným, ale vhodným důvodem k zpochybnění zdánlivých jistot. Přitom lze narazit na nejedno překvapení. Mnoho praktiků by vlastně mělo politiky odprosit. V hospodářských kruzích je rozšířen názor, že ti co vládnou, jsou buď neschopní nebo líní. Nemají informace a trpí předsudky, pravidelně reagují příliš pozdě, polovičatě a vlastně jim chybí vše, co by měl dobrý podnikatel a manager mít. To vše bychom si vyslechli na podnikatelských konferencích.

V jednotlivých případech to možná je pravda, ale jako paušální odsudek není tento názor spravedlivý, protože nezohledňuje odlišnou strukturu obou světů. Na jedné straně demokratický většinový proces, na druhé pak podnikatelský princip velení. Ostatně, obojí občas naráží na své hranice. Bývalého německého ministra financí a finančního krizového managera Peera Steinbrücka vždy rozčilovali bankéři, kteří napřed prohlašovali politiky za hlupáky, aby se jimi následně nechali zachránit. „Jsme to nakonec my, kdo pak sedí na krabicích stížností rozčilených občanů a musíme obhajovat naši záchrannou politiku“, prohlásil rozzlobeně na jednom ekonomickém meetingu, pořádaným deníkem Süddeutsche Zeitung. V této souvislosti je pozoruhodné, s jakým důrazem chválí prezident německého svazu průmyslu krizový management spolkové vlády v koronakrizi. A koncem minulého týdne jsme mohli s pohledem na hospodářská rozhodnutí jen konstatovat: má pravdu.

Tolik chvály v ekonomickém komentáři může překvapit, protože zde obvykle slýcháme jen kritiku vládních opomenutí v daňové, sociální, energetické a ekologické politice, nebo při odstraňování byrokracie. To je v pořádku a bude se o tom jistě opět brzy mluvit, ale: jako krizoví manažeři jednají politici lépe, než si to pamatuje ten který manager, čelící bezprostředně hospodářské krizi.

Deglobalizace by přinesla obrovské otřesy

Opačně je zcela neprávem zpochybňována jiná jistota. Totiž, že je globalizace dobrou věcí. Nyní přece vidíme, kam až vedlo propojení mezi státy, volají dnes dokonce bývalí horliví zastánci mezinárodní dělby práce a zdůrazňují, v souladu s uzavíráním hranic, jak důležité je se více soustředit na rodnou hroudu.

Vir přišel z Číny, není už beztak závislost na Číně příliš velká? Že se nyní přetrhávají dodavatelské vazby německých firem, že se dýchací masky a léčiva vyrábějí především v Číně a zde chybí, je nyní nejlepším důkazem, že v budoucnu bude každá země za svou soběstačnost zodpovědná sama. Odtud již není daleko k rozsáhlému protekcionismu a to je citlivé místo každého populisty. Muž v Bílém domě na hesle „America first“ vystavěl celou svou prezidentskou kariéru.

Donald Trump a všichni jemu podobní ale nerozpoznali podstatu globalizace. Pomineme-li, jak daleko globalizace postoupila a že by deglobalizace vedla k ohromným otřesům, vedla tak mocnému nárůstu blahobytu, že bychom ji bez závažného důvodu neměli ohrožovat. Světová ekonomika je velice komplexní a zranitelná. Nepotřebuje izolaci, ale mezinárodní dohody a výměnu, čím větší a otevřenější, tím lépe. Ostatně ani koronavir nelze porazit pouhým uzavřením hranic, vyžaduje mezinárodní spolupráci na všech úrovních.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: