Německo oznámilo největší navýšení zbrojních výdajů za posledních 30 let. Spolková vláda v tomto roce počítá s výdaji souvisejícími s obranným společenstvím ve výši 47,32 miliard euro. To je 1,35 % hrubého domácího produktu (HDP), USA požadují aspoň 2 %.
Německo oznámilo centrále NATO nejvyšší nárůst nákladů na obranu za posledních 30 let. Spolková vláda v tomto roce počítá s výdaji souvisejícími s obranným společenstvím ve výši 47,32 miliard euro. V porovnání s rokem 2018 to představuje nárůst o více než 5 miliard euro a podíl na HDP ve výši 1,35 %. K podobnému nárůstu nedošlo od konce studené války.
V r. 2020 má podle údajů předaných koncem tohoto týdne centrále NATO tato částka dále vzrůst na 49,67 miliard euro. Podle současných odhadů by to představovalo 1,38 % podílu HDP. V r. 2018 to bylo pouhých 1,23 %.
Spolková vláda zřejmě doufá, že tak aspoň na čas otupí aktuální spory uvnitř obranného společenství, týkající se výdajů na zbrojení. Americký prezident Donald Trump si již delší dobu stěžuje na nespravedlivé rozdělení nákladů NATO a útočí především na Německo, kvůli jeho relativně nízkému podílu obranných výdajů na státním rozpočtu.
Během uplynulého setkání NATO minulé léto v Bruselu Trump dokonce hrozil vystoupením USA ze společenství, pokud spojenci své obranné náklady okamžitě nezvýší na 2 % HDP.
Různá pojetí 2% cíle
Důvodem amerických požadavků je tzv. 2% cíl z r. 2014. Ten je ovšem interpretován různě. Podle výkladu USA se tenkrát všichni členové NATO zavázali, že budou nejpozději do r. 2024 vydávat minimálně 2 % svého HDP na obranné účely.
Spolková vláda však upozorňuje, že v rozhodnutí je řeč pouze o tom, se směrem ke 2% hranici pohybovat. Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová (CDU) během své poslední návštěvy Washingtonu uvedla, že Německo v r. 2024 dosáhne hranici 1,5 %. „A potom se budeme pohybovat směrem ke 2 %.“
Německé vládní kruhy v současné době ani nevylučují, že by mohlo dojít i ke zvýšení dlouhodobých prognóz, neboť tomu tak bylo i v uplynulých letech, kdy rovněž došlo k překročení původních plánů. Příčinou je, že byly sníženy odhady předpokládaného hospodářského růstu. Pokud by zároveň nedošlo ke škrtům obranných výdajů, jejich podíl na HDP by se zvýšil.
Jak budou na nejnovější čísla z Německa reagovat Spojené státy, bude zřejmě jasné nejpozději koncem června při setkání ministrů obrany NATO. Tam se výdaje členských zemí budou opět projednávat.
Americká vláda nebudí mnoho nadějí, že se s kvótou pod 2 % HDP spokojí. „Německo musí dělat víc“, apeloval americký viceprezident Mike Pence v dubnu během setkání NATO ve Washingtonu. Není možné, že Německo sice má nejsilnější evropské hospodářství, ale odmítá investovat 2 % HDP do obrany.
Mezi výdaje na obranu patří podle definice NATO kromě prostředků ze samotného obranného rozpočtu také výdaje na mírové mise z rozpočtu ministerstva zahraničních věcí a několik dalších položek. Údaje NATO jsou proto vyšší než částka, se kterou se operuje ve vnitropolitických debatách.
