Vrchní špion ve dvojím světle: předávala kontrarozvědka informace AfD?

Vrchní špion ve dvojím světle: předávala kontrarozvědka informace AfD?

Rešerše předního německého ekonomické deníku Handelsblatt naznačují, že Maassenův Spolkový úřad pro ochranu ústavy spolupracuje s AfD. V úřadu se zřejmě nacházejí „netěsná místa“.

Na webových stránkách Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV, civilní vnitřní zpravodajská služba, neboli kontrarozvědka) ho jeho prezident Hans-Georg Maassen představuje jako „služebníka demokracie“. Úřad zastává „nenahraditelnou úlohu při ochraně vnitřní bezpečnosti“, píše Maassen. Má „odvrátit škody, které by mohly postihnout stát, svobodné demokratické zřízení a jeho občany.“

Od doby, kdy na veřejnost prosákly informace o setkání šéfa kontrarozvědky s politiky AfD, ovšem existuje podezření, že Maassen poskytuje zvláštní služby straně, která demokratické zřízení zpochybňuje. Toto podezření je nyní podpořeno novými důkazy.

Redakce deníku Handelsblatt se z kruhů, které se záležitostí zabývají, dozvěděla, že existuje v jednotlivých spolkových zemích podezření, že tu jsou ve vztahu k AfD „netěsná místa“, zejména ve Spolkovém úřadě pro ochranu ústavy. V některých zemských úřadech je důvod k obavám, že se shromážděné informace o AfD a odpovídající vyhodnocení dostávají „na veřejnost nebo přímo do rukou AfD“.

To jsou vážná obvinění. Nikdo, kdo se nachází ve vedoucí pozici německých bezpečnostních úřadů, by je lehkovážně nevznášel. Vyvolávají totiž otázku, zda muž, který má z titulu svého úřadu chránit Spolkovou republiku proti vnitřním nepřátelům, a proto je povinen dodržovat politickou neutralitu, sleduje své vlastní politické cíle. Z toho vyplývá další otázka: je Maassen jako nejvyšší obránce ústavy ještě udržitelný?

Z SPD přišla o víkendu jasná odpověď: Maassen jen „vyvolává další nejistotu a ničí tím důvěru v náš stát“, řekla předsedkyně vlády Porýní-Falcka Malu Dreyerová. „Nevěřím, že je ještě správným mužem na tomto místě.“

Spolkový místopředseda SPD Ralf Stegner vyjádřil pochybnosti, jestli si je Maassen ještě vůbec vědom své zodpovědnosti. „Není to poprvé, kdy se musíme zeptat, koho nebo co chrání“, řekl Stegner redakci deníku Handelsblatt. „Vedení Úřadu pro ochranu ústavy musí nezpochybnitelně plnit svou kontrolní funkci a ne místo toho nabízet poradenství přátelům.“

Maassen je považován za „sympatizanta AfD“

Maassen je sporný i mezi vrcholnými berlínskými úředníky. Ve vládních kruzích je právník popisován jako vysoce inteligentní, je ale znatelně nakloněn na jednu stranu. Tím se Maassen vystavil podezření, že je „sympatizantem AfD“. Mluvčí Úřadu pro ochranu ústavy „spekulace o předávání informací do rukou AfD“, stejně jako obvinění, že úřad záměrně hodnocení AfD protahuje, rozhodně odmítl.

„Zařazení strany jako objekt k pozorování“ musí „vyhovět přísným právním normám“. Tvrzení, že Maassen chová sympatie k AfD, „odporuje jakémukoliv základu“.

Maassen ovšem debatu o svých názorech a motivech sám vyvolal. V rozhovoru pro deník Bild zpochybnil vyjádření Kancléřského úřadu, že při pochodu ultrapravicových demonstrantů v Saské Kamenici došlo k „honu na lidi“. To mohlo být vyhodnoceno pouze jako veřejná urážka, zaznělo z Berlína, jako útok na autoritu kancléřky. Nyní musí kancléřka reagovat a Maassena propustit.

Přehmaty proti novinářům a svobodě tisku během nepokojů v Saské Kamenici  zdokumentovala ARD

To ale není tak jednoduché. Spolkový úřad pro ochranu ústavy podléhá ministerstvu vnitra. Jeho šéf, předseda CSU Horst Seehofer ovšem nevidí žádný důvod, aby se Maassena zbavil. Vyslovil mu dokonce důvěru. Maassen a Seehofer jsou spolu toho názoru, že byla média během nepokojů v Saské Kamenici zaujatá.

Maassen v deníku Bild dokonce spekuloval, že video, které dokumentuje přehmat pravicových rváčů vůči uprchlíkům, je falešné. Maassen zároveň dodal i možný důvod, proč bylo video umístěno na internet: „Podle mého opatrného zhodnocení hovoří dobré důvody pro to, že se jedná o cílenou dezinformaci, která má odvrátit pozornost veřejnosti od vraždy v Saské Kamenici.“

Analýzou sporného videa se zevrubně zabývali novináři Zeit Online. Zjistili, že k pochybám o pravosti videa nejsou žádné důvody.

Zrovna nejvyšší ochránce ústavy tak šíří spiklenecké teorie. Spouštěčem ultrapravicových a neonacistických nepokojů v Saské Kamenici byl smrtelný útok nožem na muže německo-kubánského původu. Podezřelými jsou dva uprchlíci.

Je zcela nestandardní, že šéf úřadu, jehož povinností je hledání pravdy, pouští do světa prostřednictvím rozhovoru spekulace. Spolkový úřad pro ochranu ústavy zatím není v žádném případě schopen posoudit pravost videa. Zkoumání ještě probíhá, sdělil.

Z vládních kruhů zaznělo k případu jasné hodnocení: politické komentáře, ještě navíc v takto napjaté atmosféře, vedoucímu podřízeného úřadu nepřísluší.

Příslušnému ministrovi Seehoferovi ale Maassenovo chování nevadí. Naopak: cítí se potvrzen ve svých stanoviscích. Je prý vždy „pro to, aby se politik vyjadřoval pouze tehdy, pokud má autentické informace“, prohlásil nedávno Seehofer. „Zaujal tedy stanovisko“ až poté, co obdržel „dostatečné informace“ od saského předsedy vlády a ministra vnitra jakožto od prezidenta Spolkové policie.

I to lze vykládat pouze jako boční salvu proti Merkelové, která po obou násilných nocích v Saské Kamenici dlouhé dny nemlčela (narážka na několikadenní mlčení ministra vnitra Seehofera, pozn red.)

Zasáhne Merkelová?

Jak to nyní půjde dál? K Maassenovu odvolání by kancléřka musela využít svých kancléřských kompetencí (něm. Richtlinienkompetenz, nebo také kancléřský princip, pozn. překl.) a Seehofera k propuštění ochránce ústavy přinutit. To však zřejmě několik týdnů před pro statiku koalice důležitými zemskými volbami v Bavorsku, neudělá.

Opozice zavětřila šanci. Politik FDP Konstantin Kuhle vyzval kancléřku, aby vydala prohlášení. „Spolková kancléřka musí ve středu, během zprávy o spolkovém hospodářství, vyjasnit, jestli ještě důvěřuje prezidentovi Spolkového úřadu pro ochranu ústavy“, řekl. Jak ministr vnitra Seehofer, tak Merkelová, nesmí „používat bezpečnostní složky ve hře svých stranických zájmů“.

Zelení dokonce požadovali rozpuštění Spolkového úřadu pro ochranu ústavy a jeho nahrazení novým úřadem. Následující dny slibují jedno: budou turbulentní. Je otázkou, zda je Maassen, obrazně řečeno, přežije. V tomto týdnu se poprvé po letní přestávce sejde Spolkový sněm. Šéf Úřadu pro ochranu ústavy se bude muset zpovídat před výborem pro bezpečnostní služby. Možná bude povolán i před výbor pro vnitřní záležitosti. V každém případě přijde na jeho chování řeč před plénem.

Na to tlačí i CSU, která se už obává negativních následků pro právní stát. „Posílení institucí právního státu nedosáhneme vzrušenými debatami v médiích“, řekl vnitropolitický mluvčí CSU ve Spolkovém sněmu, Volker Ullrich, deníku Handelsblatt. „Potřebujeme důvěru ve služby, protože zastávají důležitou úlohu.“ Ullrich sází na rychlé vyjasnění sporných Maassenových vyjádření. „Očekávám, že o těchto tématech budeme mluvit v příslušných grémiích, zejména ve výboru pro vnitřní záležitosti a v parlamentním kontrolním grémiu“, prohlásil politik CSU.

Spolkový úřad pro ochranu ústavy je se svými více než 3.000 zaměstnanci už léta kritizován. Pověst úřadu byla pošramocená ještě předtím, než jeho vedení převzal Maassen. Důvodem bylo především zničení podkladů v souvislosti s vyšetřováním série vražd extrémně pravicové teroristické skupiny NSU. Ale ani pod svým novým šéfem se v Kolíně nad Rýnem sídlící úřad nedostal z negativních titulků.

Naposledy se v médiích objevily zprávy, že Úřad pro ochranu ústavy utajoval v okolí islamistického teroristy Anise Amriho svého agenta.

Zároveň zuří spor o kontakty k AfD. Podle odpadlice z AfD měl Maassen během dvou schůzek s bývalou předsedkyní AfD Frauke Petryovou straně poskytovat rady, jak se vyhnout sledování jím vedeným úřadem. Maassen a Petryová tuto kritiku odmítli jako nepravdivou.

Tváří v tvář mnoha kontroverzím považuje šéf Duryňského Úřadu pro ochranu ústavy Stephan Kramer za žádoucí, aby se v krátkém časovém horizontu sešli všichni šéfové zemských úřadů a dohodli se na společném postupu vůči AfD. Kremer uvítal odpovídající příklad brémského senátora Ulricha Mäurera (SPD). „Některé (spolkové) země – a já také – takové setkání už měsíce požadují“, řekl Kramer deníku Handelsblatt.

Země požadují hlasování ve věci AfD

„Nejde ale jen o setkání, nýbrž o to, abychom si vzájemně vyměnili poznatky z jednotlivých (spolkových) zemí a společně koordinovali další postupy.“ Kramerův úřad začal minulý týden zkoumat duryňskou AfD pravicového extremisty Björna Höckeho, což by, potvrdí-li se různá podezření, mohlo vést k jejímu sledování.

Podle Kramera by cílem setkání o AfD mělo být „složení jednotlivých poznatků do celkového obrazu“. S ohledem na sledování strany kontrarozvědkou by mělo být prověřeno, „zda existují skutečné zákonné důkazy, týkající se celé strany, nebo jejích dílčích organizací“. Případně bude nutné provést „cílené“ rešerše v dalších směrech.

„Spolkový úřad by měl při sbírání a vyhodnocování poznatků také poskytovat personální podporu“, vyzval Kramer. Podle něj je nyní na Maassenovi, aby učinil další krok. „Vzhledem k současné situaci je brzké setkání k domluvě a možné koordinaci dalšího postupu více než nutné“, dodal Kramer. „Proč na to v Kolíně (nad Rýnem) ještě sami nepřišli, o tom bych nechtěl spekulovat.“



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: