Dvoudenní druhé kolo prezidentských voleb dopadlo podle očekávání těsně. Současný prezident Zeman nakonec své křeslo na Pražském hradě uhájil.
Česko nové „jaro“ nezažije. Mnohé naděje, podpořené různými průzkumy, na výměnu Miloše Zemana za bývalého šéfa Akademie, vědce a politického nováčka Jiřího Drahoše, se nenaplnily.
Zeman vedl od začátku sčítání hlasů, místy měl 10% náskok. Ke konci pro něj byl výsledek stále těsnější, ale kolem 16. hodiny si byla Česká televize jistá, že Drahoš Zemanův náskok nedožene ani v Praze. V tu dobu už v pražském Top hotelu, kde se sešli Zemanovi přátelé, vládla překypující radost a jásot. Po sečtení 99 % hlasů si mohl Zeman nárokovat 51,5 % hlasů, jeho vyzyvatel získal 48,5 %.
Politický veterán tak zvítězil nad nováčkem na české politické aréně. Tento fakt byl pro výsledek voleb rozhodující. Zemanův tým se lidí stále znovu ptal: „Pokud byste doprovázeli svou babičku na operaci do nemocnice, od koho byste ji nechali operovat? Od primáře nebo od začátečníka?“ V druhé z obou televizních debat vsadil i samotný Zeman zcela vědomě na tuto kartu: „Profesor Drahoš nemá v politice žádné zkušenosti. Já jsem potřeboval 25 let, abych se ji naučil a stále v tom ještě nejsem dokonalý.“ I během sčítání hlasů se političtí experti v televizním studiu shodli, že nakonec byla u Zemana rozhodující jeho politická zkušenost.
To samo o sobě mu ale vítězství nezajistilo. Především se mu podařilo mobilizovat nevoliče z prvního kola. Kolem milionu z nich mu odevzdalo svůj hlas. 25 % nevoličů připadlo Zemanovi, 15 % Drahošovi. To nemohl Drahoš vyrovnat ani voliči, kteří v prvním kole hlasovali pro odpadnuvší kandidáty.
Dalším rozhodujícím důvodem těsného Zemanova vítězství byl obsah. Jeho tábor se před druhým kolem snažil pomocí celostránkových inzerátů vzbudit dojem, že chce Drahoš otevřít Českou republiku obrovské vlně uprchlíků – a tím pádem teroristů. Drahoš to sice rozhodně odmítl, stejně jako Zeman a vláda se staví proti kvótám, ale také řekl, že je Česko dost silné, aby dokázalo přijmout a integrovat kdysi slíbených 2.600 uprchlíků. To mu bylo Zemanem stále předhazováno a nakonec to mělo velký podíl na vyzyvatelově porážce. Zemanův tábor proti Drahošovi použil i lživá tvrzení a vytáhl na něj fotografii, na které ho lze spatřit po boku německé kancléřky Angely Merkelové a nazval ho „prezidentem-vítačem“. A to – jak se během druhého kola ukázalo – má v Čechách velkou váhu. Žádné jiné téma Čechy už dva roky nevytáčí tolik, jako problém migrace.
Nakonec k Zemanovu vítězství přispělo i to, že se ve druhém televizním duelu, který zaznamenal rekordní sledovanost, nechoval jako obvykle tak žoviálně a povýšeně. Zeman se naopak pokoušel vzbudit dojem opravdového státníka. Jeho protivníci mu neustále vytýkali, že se mu nikdy nepodařilo překročit stín obyčejného politika, ačkoliv po svých předchůdcích Václavu Havlovi a Václavu Klausovi bezesporu zanechal nejhlubší stopy od demokratického převratu v r. 1989.
Drahoš po sečtení více než 95 % hlasů uznal svou porážku a pogratuloval Zemanovi ke znovuzvolení do nejvyššího úřadu. Ke svým příznivcům ale pronesl: „My jsme neprohráli. Energie se neztratí, a my jsme do této volební kampaně dali hodně energie.“ O svých dalších plánech nechtěl Drahoš v tuto chvíli ještě nic prozradit.
Vítěz Zeman si po „relativně těsném vítězství“ a nad velkou volební účastí oddechl. Je to jeho „poslední politické vítězství“, ale už také „nikdy neprohraje“, řekl s odkazem na to, že prezident může úřadovat pouze dvě volební období. „Změnu ústavy nebude iniciovat“, dodal s úsměvem.
Znovuzvolením Zemana zůstává Česká republika spolu s dalšími třemi visegrádskými zeměmi Slovenskem, Polskem a Maďarskem tvrdým protějškem uvnitř Evropské unie, především v otázkách migrace. I jemu zavázaný premiér Andrej Babiš zůstává pevně na jeho straně. Oba dva spolu teď ještě více upevní své mocenské spojenectví. Hluboce rozdělenou společnost ale podle mínění mnoha pozorovatelů nesjednotí.
