Dnes uplyne 118 let od narození psychologa Otto Klineberga. Klineberg se narodil v kanadském Quebecu, pracoval jako uznávaný sociální psycholog v Paříži a v USA, zemřel v r. 1992 ve věku 92 let v New Yorku.
Jeho dílo je právě nyní a obzvlášť v postkomunistických zemích stejně aktuální, jako bylo v USA ve 30. letech. Klinenberg byl celý život kritikem teorií rasové nadřazenosti, ať už pocházely od nacistů, bílých amerických jižanů nebo černošských extremistů.
Byl průkopníkem výzkumu vlivu sociálního a kulturního prostředí na inteligenci. Ve svých studiích dokázal, že inteligence není závislá na rase, za to je ale její rozvoj výrazně ovlivněn sociálními a ekonomickými poměry.
Studenti z nedostatečně financovaných jižních černošských škol dosahovali v průměru horších výsledků, než běloši ze stejné oblasti a černí a bílí studenti na severu. Ve svých výzkumech před více než 80 lety dokázal, že když se černoši přestěhovali na sever do integrovaných a kvalitnějších škol, jejich prospěch se nakonec srovnal se studenty z nového prostředí.
V r. 1935 Lewis Gannett jeho práci shrnul slovy: „Černoši nejsou horší, jen prostě neměli šanci.“ Samotný Dr. Klineberg byl přesvědčen, že „pro naši demokracii neexistuje žádný důležitější problém, než dosažení souladu mezi mnoha skupinami, které tvoří americký lid“.
Jeho zjištění vedly 17. května 1954 v soudním procesu o 14. dodatku Ústavy Spojených států amerických k poražení segregace.
Narazil ovšem i na odpor. V r. 1931 jeho tvrzení, že neexistuje žádný vědecký základ pro odmítání mezirasových sňatků napadl New York Herald Tribune tvrzením, že to odporuje „poznatkům každého inteligentního farmáře“ a „americké zkušenosti“. Nepřipomíná vám tento „argument“ něco?
Krásný den vám přeje
Honza
