Parlament zbavil miliardáře Andreje Babiše imunity, píše berlínský deník TAZ Alexandra Mostýn. Přesto bude zřejmě oligarcha v říjnu zvolen šéfem vlády.
Každou středu úderem dvanácté zkouší Praha své sirény a nad Prahou se rozlehne jejich hlasitý nářek. Sirény houkaly i pro Andreje Babiše: český parlament se rozhodl, že zbaví imunity oligarchu, který je od svého nuceného květnového odchodu z funkce ministra financí už jen řadovým poslancem za své hnutí ANO, imunity.
České orgány tak chtějí následovat své kolegy z Úřadu pro potírání podvodů (OLAF), kteří mají miliardáře již přes rok v hledáčku. Babiš čelí podezření, že na stavbu své luxusní haciendy Čapí hnízdo nezákonně získal evropské dotace ve výši 1,8 milionů euro. Aby mohl čerpat z fondu pro malé a střední podnikání, měl Babiš účelově vyvést jednu ze zhruba 200 firem svého holdingu Agrofert, který dosahuje ročního obratu ve výši 6,2 miliard euro.
Babiš se během parlamentního zasedání prezentoval teatrálně. Sám si vyžádal zbavení imunity. „Mě se nezbavíte“, prohlásil vzpupně.
V tom má pravdu. 20. a 21. října se v České republice konají volby dolní komory parlamentu. A Babišovo hnutí ANO, které v průzkumech s 30 % vede, se zřejmě stane nejsilnější stranou.
Podezření z podvodu zde žádnou roli nehraje. Prezident Miloš Zeman už prohlásil, že Babiše v případě volebního vítezství bez ohledu na vyšetřování jmenuje premiérem.
Všudypřítomná politická frustrace
V tomto případě dosáhne Babiš svého cíle: záležitosti země budou v rukách člověka, které jsou jemu a jeho holdingu nejvíce nakloněny: v jeho vlastních.
62letý rodilý Slovák, který vyrostl v závětří komunistického zahraničního obchodu bývalého socialistického Československa a zbohatl díky starým pákám, vystavěl své impérium sestávající z chemických a potravinářských podniků, sahající až do Německa, především na státních zakázkách a evropských subvencích.
Od roku 2005 přitéká do Agrofertu ročně v průměru 25 milionů euro z dotací EU. Ačkoliv profituje z evropských peněz jako žádný jiný, sází Babiš ve volbách na protievropskou kartu. Odmítá zavedení eura, stejně jako uprchlické kvóty.
„Andrej Babiš je typickým oligarchou“, myslí si novinář a mediální manažer Pavel Šafr. „Jeho postavení za komunistického režimu mu umožňovalo v dobách transformace převzít státní majetek a konexe. To dnes využívá ve svých obchodech se státem“, dodává Šafr.
Jak by měl vypadat „jeho“ stát, vysvětlil Babiš ve své nedávno vydané knize „O čem sním, když náhodou spím“: křesla ve sněmovně by rád snížil o polovinu a senát by rovnou úplně zrušil. „Tím by oslabil demokratickou dělbu moci“, poznamenává Šafr.
Čtvrtou moc v zemi Babiš už dávno vykastroval, když v r. 2013 převzal největší mediální vydavatelství. Když se během minulého týdne dostalo na světlo, jak ve funkci ministra financí zneužíval finanční správu k hospodářské likvidaci nepohodlné konkurence svého holdingu, otvírákem jedněch jeho novin byl článek o změně pohlaví u ryb.
Že u českého voliče nehoukají všechny sirény, nesouvisí pouze s Babišovou mediální mocí, ale i s všudypřítomnou politickou frustrací. Babiš je dost mazaný, aby se na na veřejnosti s pomocí několika koupených intelektuálů schovával za masku liberálního bojovníka s korupcí.
Od října budeme moci sledovat, jaký „neposkvrněný demokrat“ se za ní ukrýval.
