V neděli 13. března se ve třech německých spolkových zemích konaly volby do zemských sněmů: v Badensko-Württembersku, Porýní-Falcku a v Sasku-Anhaltsku. Mnozí škarohlídi u nás prorokovali absolutní propadák tradičních demokratických stran, ke kterému však nedošlo. Pravicově-populistická Alternativa pro Německo (AfD) sice ve všech třech spolkových zemích dosáhla dvouciferných výsledků, v Sasko-Anhaltsku, tedy na území bývalé NDR, skončila dokonce na druhém místě. Na Německé poměry je to jistě studená sprcha, viděno východoevropským prizmatem se ale černé předpovědi našich extremistů a populistů zdaleka nenaplnily.
Podívejme se nejprve na výsledky v číslech (data jsou z půlnoci na pondělí 14. 3.). Ve třech spolkových zemích bylo celkem 12,7 milionů oprávněných voličů. Nadprůměrná volební účast, 70,4 % v Badensko-Württembersku a v Porýní-Falcku, 63 % v Sasko-Anhaltsku ukázala, že voliči vnímali naléhavost situace. Ve všech zemích utrpěly současné vládní koalice ztrátu, byť to nutně neznamená ztrátu jednotlivých stran těchto koalic. V Bádensko-Württembersku dokonce došlo k 6,1% nárůstu současné vládní strany Zelených, v Porýní-Falcku pak k půlprocentnímu nárůstu SPD. Největší ztráty tak utrpěla křesťansko-demokratická CDU: -12 % v Badensko-Württembersku, -3,4 % v Porýní-Falcku a -2,7 % v Sasku-Anhaltsku, kde však s 29,8 % hlasů zůstává i nadále nejsilnější stranou. Zároveň se tam s 24,4 % stala AfD druhou nejsilnější stranou (před Die Linke s 16,3 % a SPD s 10,6 %), v obou ostatních spolkových zemích skončila na 3. místě, v Bádensko-Württembersku s 15,1 % (Zelení 30,3 %, CDU 27,0 %, SPD 12,7 %) a v Porýní Falcku s 12,6 % (SPD 36,2 %, CDU 31,8 %). Zároveň se do sněmu v Bádensko-Württembersku s 8,3 % po absenci jednoho volebního období opět probojovala liberální FDP, v Porýní-Falcku získala 6,2 % a v Sasko-Anhatsku se do sněmu s 4,8 % nedostala. Volební zklamání zažila také Die Linke (Levice), v tzv. starých spolkových zemích se vůbec nedostala do sněmu, v Sasko-Anhaltsku utrpěla ztrátu 7,4 %.
Co tato data znamenají? Komentátor pořadu Heute Journal na veřejnoprávní televizní stanici ZDF interpretuje výsledek z pohledu Angely Merkelové jako potvrzení její uprchlické politiky, ztrátu CDU ve všech třech spolkových zemích ale hodnotí jako její vnitrostranickou prohru. V Bádensku-Württembersku se stal vítězem voleb Zelený 67letý Winfried Kretschmann a je dokladem toho, že k vítězství i nadále vede dobrá a poctivě dělaná politika: Bádensko-Württembersko má nejnižší nezaměstnanost v Německu, nejnižší nezaměstnanost mladých lidí v Evropě a zároveň je nejinovativnějším evropským regionem.
Politolog prof. Karl-Rudolf Korte zhodnotil volby v evropském kontextu a konstatoval, že se hlasovalo hlavně o uprchlické politice, která byla voliči v podstatě potvrzena, byť ne vždy hlasy pro CDU. V současné rozbouřené době v Evropě v tom spatřuje jistý unikát. Komentátor ZDF Peter Frey ve svém příspěvku podotýká: „S uprchlickou politikou Angelou Merkelové lze vyhrát volby, musíte se k ní ale jednoznačně přihlásit.“
Giovanni di Lorenzo z deníku Die Zeit v politickém diskuzním pořadu Maybrit Illnerové přesto varuje před tím, aby se strany opájely samochválou a apeluje, aby myslely především na voliče. Následně připomněl zajímavý fenomén politické kultury, kdy se představitelé konkurenčních politických stran, samozřejmě vyjma AfD, s respektem vyjadřovali o svých soupeřích. Svým konstruktivním přístupem tak popřeli německou „Streitkultur“ – tedy kulturu sporů a hádek.
K situaci, která nyní čeká na AfD se pro deník Huffington Post vyjádřil politolog Kai Arzheimer a prorokuje straně neklidné časy: „Nyní, když pominul tlak předvolebního klání, opět vypuknou vnitrostranické boje o moc.“ Je jasné, že úspěchem strany mocenských center uvnitř AfD přibylo. „Nastávající týdny ukážou, jestli se z AfD stane okrajová občanská strana, nebo prodloužená ruka extremistické Pegidy v zemských parlamentech.“
Huffington Post dále shrnuje: „Ano, volební úspěchy AfD jsou děsivé. Ale přes všechen úžas nad jejími výsledky není vše tak špatné. Jasná volební vítězství předsedů vlád Malu Dreyerové (SPD) v Porýní-Falcku a Winfrieda Kretschmanna (Zelení) v Badensko-Württembersku jsou jasným znamením, že většina voličů se současnou, zejména uprchlickou politikou souhlasí. Protože ona byla hlavním tématem těchto voleb. středu těchto voleb.
Jak Dreyerová, tak Kretschmann se v předvolebním boji jasně postavili za azylovou politikou kancléřky Merkelové (CDU). Jejich oba vyzyvatelé Julia Klöcknerová a Guido Wolf (oba CDU) se naopak vymezili proti jejich stranické předsedkyni. Tyto volby ukázaly že většina Němců chce aby Německo zůstalo pohostinnou a světu otevřenou zemí.“
S tím lze souhlasit. Je to sice varovné znamení, ale 80 % voličů AfD nevolilo.
